Jdi na obsah Jdi na menu
 


Léto v GaPa

26. 7. 2008

Definitivním zakončením staré sezóny a současně první přípravou na sezónu novou byl pro Ledoborce 1 letní  turnaj v Garmish Partenkirchenu. Turnaj je to obrovský a letos se ho zúčastnilo 56 týmů z několika států včetně jednoho kanadského. Z České republiky sem kromě Ledoborců zavítali další čtyři týmy, ve kterých nebylo nouze o extraligové hráče.

Den 1 – vstáváme brzy ráno, čeká nás 6 hodin jízdy. Večer v 9 totiž hrajeme první zápas. Renda má lehké zpoždění, Čída nepřekvapuje taškou plnou oblíbených baget. Chroust má připraven na cestu test z taktiky. Martin je normální. Zafira šlape jako hodinky, jen občas si poblikává palubní deska různými světélky. Zastávky v plzeňském Tescu a pumpě ONO uklidňují posádku svojí pravidelností.

Cesta proběhla hladce, těšíme se na ubytování. Máme bydlet v ulici hned u haly. Nakonec se ukazuje, že to je pravda. Dr.Brok skutečně bydlí v ulici hned u haly. Bohužel na jejím druhém konci, což je asi 2km daleko. Proč by nás to mělo rozladit? Cestu nám ve voze krátí po celý turnaj řízné tóny rockových legend.

Welcome party je naplánována na 19:30 a tudíž musíme po chvíli odejít, abychom se dostatečně rozcvičili s chlupaticí (gumový balónek). To nám udělal Rainer schválně.. J.

Zápas se Švýcary je velmi vyrovnaný se šťastnějším koncem pro nás. Připisujeme si první body a se soupeřem klábosíme v Baru 33 do 1:33.

Den 2 – krátce po poledni nás čeká slovenský Pezinok. Máme tedy dostatek času na kvalitní spánek a vydatnou snídani. Byt Dr. Broka nám poskytuje skvělé zázemí,  včetně profesionálně vybavené kuchyně, elektronických rolet, kýčovitého výhledu na alpské štíty a TV vybavenou mnoha německými programy. Chybí pouze TV Banhof, ale snad se toto malé zklamání neprojeví na ledě.

Pár hodin do utkání si krátíme příjemným výletem k jezeru pod Zug Spitzem. Skvělé počasí a nádherná příroda v nás probouzí romantiky s nutností společného fota. Uvolněnou atmosféru si bereme s sebou do haly. Pezinok s námi drží krok do třetího endu. Poté získáváme výrazný náskok a s přehledem kráčíme ke druhému vítězství.

Drink se soupeřem trávíme ve Sport baru u haly. Renda nepije. Snaží se vloupit na nádraží pro originální fotku přední nápravy místní zubačky. Neúspěšně. Špinavý se vrací k teplému pivu.

Před večerním Grill party ještě navštěvujeme oblíbenou australskou restauraci, kde si dáváme něco malého. 3x krokodýlí steak a 1x malý cheesburger, který se nevejde na talíř. Začíná pršet. V hale se dočítáme, že jsme v první desítce a zítra nás čeká místní hvězda Andrea Shoepp (německá reprezentantka), která je se svým týmem největším adeptem na celkové vítězství. Nic lepšího jsme si nemohli přát… J.

Večerní grilování kazí déšť. My však přátelsky klábosíme s polovinou týmu Europartners Modra a déšť nás nijak netrápí. Všichni se rozplývají nad kvalitou pokrmů, jen Čída nejí. Přecpal se malým cheesburgerem a teď si jen dopřává Weissbier. Krátkou partií pokru v apartmánu zakončujeme úspěšný den.

Den 3 -  Andrea, Reiner a spol. nás dopoledne poráží, takže se překvapení nekoná. Nám to však náladu nekazí a plně se soustřeďujeme na odpolední zápas, který rozhodne, zda budeme v neděli bojovat o medaile. Kupujeme si pizzu s sebou a u Brokova stolu diskutujeme o globálních problémech světa. Martin začíná věřit na UFO. Výrazně se krátí zásoby Tullamore Dew, což nám dodává sebevědomí a stabilitu.

Zápas je od začátku plně v naší režii. Překvapujeme soupeře přesným plněním taktických pokynů a dokonalou souhrou všech členů. Jsme lepší ve všech činnostech a suverénně vítězíme. V neděli nás tedy čeká pátý zápas a nemusíme ještě balit. Z haly ale musíme chvátat, protože za chvilku začíná Bavorská party a na té nesmíme chybět. Drink se soupeři si domlouváme až na večer.

Párty je skvělá. Krojovaná skupina tančí a zpívá a s ní celý sál. Dlouhé stoly se kymácí v rytmu. Chybí jen doktor z hor. Zpíváme také, aniž známe slova. Ve hřmotu rytmické němčiny naše eins zwei drei zcela zaniká.  Kromě dnešních soupeřů potkáváme i soupeře s prvního dne a se všemi si dáváme obštlr (takhle se to čte, jak se to píše netuším). Je to něco jako slivovice a tak nás provází celým večerem. Pořadatelé kromě krajových jídel představují osmimetrový štrúdl a každý dostává pěkný kousek jako dezert. Večer má spád a nikomu z nás se nechce spát (nejen že dobře píši, já i skvěle rýmuji… J ). Když odejdou bavoráci, nezbývá než odejít také. Někteří aktivisté organizují cestu na disko, my však po chvilce váhání volíme procházku noční GaPou se zakončením v populárním Baru 33.

Den 4 – opouštíme byt dr.Broka a přesunujeme se do haly na vyvrcholení turnaje. Čekají nás další Švýcaři. Nemáme co ztratit, cíl turnaje jsme totiž splnili již v pátek.  Chroustovi se nedaří zakončovat slibně rozehrané endy a v polovině zápasu to vypadá zle. Pak ovšem přichází 5.end kdy neuvěřitelnou pětkou obracíme a jdeme do těsného vedení. V šestém endu potvrzujeme stoupající formu a srážíme soupeře do kolen. V posledních dvou endech se zrychleným tepem bráníme výsledek. To se daří a připisujeme si 4. vítězství. Stáváme se nejúspěšnějším českým týmem neboť další dva týmy, které byly ještě v turnaji své zápasy prohrály a pomalu se loučí a odjíždějí domů. Nás čeká velké finále pro nejlepších 14 týmů.

Poslední zápas se musel líbit. Byl napínavý až do posledního kamene. Soupeřem byl již od pohledu velmi silný tým, který budil dojem sebevědomého a nekompromisního zabijáka s ledově klidným pohledem. Když jsme po čtyřech jedničkách vedli v poločase 4:0, nic to s ním nedělalo a stále bušil a snažil se o zvrat. V pátém endu dostáváme dvojku, kterou v šestém vracíme. Zdá se, že vedení 6:2 si s přehledem udržíme. V sedmém endu však dostáváme trojku a rázem je to 6:5. V posledním endu máme sice výhodu posledního kamene, ale nedaří se nám vůbec take outy a soupeř je na koni. Tak jak však hrál Chroust celý zápas, zahrál i svůj první kámen. Skvěle. Soupeř svůj poslední kámen kazí a vítězství je naše. Koukáme na sebe a ještě tomu vůbec nevěříme. Kolikátí jsme celkově, to se dozvíme až při konečném vyhlášení.

Hlavní organizátor vyhlašuje výsledky netradičně od 1.místa. Tím jsou maďarští Kingfishers, kteří udolali Reinerovce a odváží si putovní pohár. Druhé místo Reinerovců je také jasné, ale pak je několik týmů, kde rozhoduje počet endů a kamenů. Hrobové ticho. Moderátor čte název týmu. Le-do-boo-r-ci. Je to tam, je to tam, otvíráme bránu Ledoborecké historie. Jsme třetí a nejbláznivější sen se stal skutečností. V transu přebíráme cenu. V transu tleskáme dalším týmům, obzvláště šestým Europartners. V transu odjíždíme domů. Vezeme i Létalův zapomenutý retardér. Zafira jede stále skvěle. Již nehrají rockové legendy. Zpívá Bárta. To je píseň.